Tak mam za sebou prvni oficialni den ve francouzske kavarne De la France na George street. Musim rict, ze je to docela o nerviky, pit kafe, mam v sobe aspon hektolitr na uklidneni. Kamosky ted o vikendu ceka taky trenink, neco podobneho jako delam ja, ale staci jim jit jen na hodku. Tak jim drzim pesti, aby jim to vyslo. Ve skole me to ted bavi cim dal vic, kazdy den se vydatne nasmejeme se spoluzakama, pravda, obcas sabotujeme zadane ukoly a to byva kazdou hodinu diskuze s jinym studentem na probirane tema a nase skupinka se sice v pocatku snazi, ale pak rozhovor sklouzne jinam , bavime se co nas bavi, co cheme o druhych vedet, takze potom se dozvidam docela zajimave veci hlavne rozdily mezi Korejskou a nasi kulturou. Teda opravdu nas obcas zaskoci zvyky teto narodnosti. Treba dokud se neozeni ci nevdaji, musi bydlet u rodicu, to pro mnohe z nas je asi nepredstavitelne, zajimave je, ale ze to v Sydney,nebo kdekoli kam odjede par a bydli spolu, neplati, to si ziji na hromadce. Nebo nazyvat kamarada muzou jen toho, kdo je presne v ten samy rok narozeny, ostatni nazyvaji " ty koho znaji". Kdyz chteji kourit ve spolecnosti, musi se ptat starsich, zda jim to dovoli. No, ale taky maji urcity veci, ktery docela nemuzem prekousnout a to porad popotahuji nosem, takove chrchlani je slyset fuuj :-). Co jim vubec nezavidim je, ze veskere skoly jim musi platit rodice, kdyz jsem rekla, ze vysky mame zadara (i kdyz pri nasi ekonomice je jen otazka casu, kdy to bude spoplatnene)proste jsou uplne uneseni a chteji tam jet. More Korejcu zna Prahu a pry jich tam cestuji uplne davy, maji toto mesto moc oblibene :-) pro svoji historickou scenerii. Jen me mrzi ze tento patek koncim a mam pred sebou mesic prazdnin, nicmene zase pride cas skoly na kterou se uz ted tesim.
práce
(Radka, 23. 10. 2007 14:21)